Německá kancléřka Angela Merkelová 2. 12. 2011 prohlásila, že Srbsko není připraveno stát se kandidátem členství v Evropské unii. Důvodem výroku je špatná bezpečnostní situace v Kosovu. Jde o typické hledání viníka všude, je ne u sebe. Ale dle mezinárodního práva odpovídá za bezpečnost v suverénním státě jeho vláda a na okupovaných územích okupant. Z mezinárodního práva nenese Srbsko odpovědnost z

Ivan Halász: Uhorsko a podoby slovenskej identity v dlhom 19. storočí

Kalligram Bratislava 2011, ISBN 978-80-8101-435-2, 233 s., http://kalligram.sk/?cl=kniha&iid=563

Ivan Halász je známý autor věnující se právním i politickým dějinám střední Evropy a zvláště Uher. K tomu má přirozené základy. Žije v Budapešti, narodil se však na Slovensku a má výbornou znalost středoevropských jazyků. Kniha je tvo

Bohumil Fišer, Zdeněk Koudelka: Úvahy o politice, Joštova akademie – centrum celoživotního vzdělávání 2011, Mendlovo n. 2, 603 00  Brno, 141 stran, cena 99 Kč, ISBN 978-80-904880-0-7.

http://www.jostovaakademie.cz/uvahy-o-politice

Kniha zahrnuje dva vzájemně nepropojené příspěvky – text „Politika z pohledu přírodovědce“ od bývalého ministra zdravotnictví profesora Bohumila Fišera a text „Zrušení ú

Vláda chce ztížit vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou tak, aby sněmovna mohla vyslovit nedůvěru jen volbou nového kandidáta na premiéra. Opozice se totiž shodne na tom, že je proti vládě, ale již nemusí být jednotná v tom, kdo má vládu vést. Tento systém je v Německu, Španělsku i Slovinsku. Ale i německý Spolkový sněm může odmítnut návrh kancléře na vyslovení důvěry bez volby nového. Je

Petr Uhl v článku Ne prezident, ale vláda řídí stát (Právo 1. 9. 2011, s. 6) kritizuje prezidenta republiky za projev k zahraniční politice, kde měl výhrady vůči vládě. Ovšem stát neřídí prezident ani vláda. Každý státní orgán má jen tu moc, kterou mu přiznává ústava či zákony. Stát nemá jednoho ředitele. Moc je dělena mezi řadu státních orgánů. I v oblasti výkonné je dělena mezi prezidenta a vlád

Státní zastupitelství řadí ústava do moci výkonné. To je možné změnit, avšak ne obyčejným zákonem, ale změnou ústavy. Zákon může zavést personální a rozpočtovou autonomii státního zastupitelství na Ministerstvu spravedlnosti, jak navrhovalo Nejvyšší státní zastupitelství roku 2007, ale nemůže zavést nezávislost státního zastupitelství na výkonné moci jako celku. Takový zákon je bez změny ústavy ne

Prezident Václav Klaus 26. 7. 2011 odmítl v budově australského parlamentu bezpečnostní kontrolu při cestě na rozhovor s tamní televizí, která má v parlamentu studio. Byť jinak prezident uvedl, že při cestování leteckými linkami bezpečnostním rámem prochází (Václav Klaus: Zápisky z Austrálie 6, Na letišti vždy objeví můj kovový kloub, Právo 29. 7. 2011 s. 12). Důležité není samotné projití bezpečn

Ministerstvo zahraničí vydalo 21. 7. 2011 prohlášení, že: „Osoby zodpovědné za násilnou smrt lidí v období diktatur ve střední a východní Evropě se mají zodpovídat před soudem. V zájmu prosazení vlády práva je morální povinností každého evropského státu v těchto případech spolupracovat.“. Ministerstvo tak reagovalo na fakt, že Rakousko odmítlo vykonat litevský evropský zatýkací rozkaz vydaný na bý

Premiér Petr Nečas 18. 7. 2011 navrhl finanční ústavu. Nový ústavní zákon má zavázat vlády k rozpočtové odpovědnosti. Nástrojem bude rozpočtová strategie předkládaná vládou Poslanecké sněmovně. Když ji sněmovna dvakrát neschválí, požádá vláda o důvěru. Ovšem i dnes má každý státní orgán vykonávat svou moc s ohledem na zásadu ekonomičnosti. Správce v soukromé firmě i správce veřejných financí nemá

Ústavní soud odmítl zrušit snížení platu státních zástupců. Tak odmítl dát státním zástupcům i ostatním zaměstnancům státu ochranu, kterou poskytl soudcům. Rozhodnutí ústavních soudců bylo těsné a 7 vyjádřilo nesouhlas. Ústavní soud vystihl, že státní zastupitelství je u nás součást moci výkonné a ne soudní a též, že lze snížit platy zaměstnanců. Ale opustil základní zásadu liberálního státu – rov

S nepodepsáním i nevetováním novel zákonů o důchodovém pojištění a ochraně ovzduší prezidentem ožila debata z první Československé republiky, zda je podpis zákona jeho povinnost. Přední právníci Jiří Hoetzl a František Weyr odmítli nutnost prezidentova podpisu pod zákon, s nímž nesouhlasí. Opačný názor měl předseda Ústavního soudu Jaroslav Krejčí, který chápal podpis prezidenta jako ověření správn