Uznání Kosova má velký význam, neboť země, která jej uzná, zpochybňuje zákaz změny hranic v Evropě jinak než se souhlasem dotčených států. Tato zásada po roce 1945 zamezila válkám v Evropě. Ty vznikly na Balkáně až s jejím porušením v 90. letech. Ovšem vedle mezinárodního práva se uplatňuje i síla mocností. Ale i ty se snaží své kroky ospravedlnit a získat pro ně co nejvíce států, neboť vychází z 

Zvykáme si, že lze žalovat cokoliv i v oblastech nejsoukromějších. Soudit se je však projevem neschopnosti řešit vzájemné vztahy dodržováním norem, které zvlášť v rodinném životě nejsou jen právní, ale zároveň morální i náboženské. Přesto rozsudek přiznávající odškodnění matce po interrupci za narození dítěte překvapil. Příznačné je, že se neřeší morální újma dítěte, které se dříve či později doví

V diskuzi o zrušení Úrazové nemocnice v Brně lze souhlasit s tím, že je věcí majitele, tedy státu, zda někde zruší nemocnici. Ovšem je též logická snaha města zachovat nemocnici, která je plná pacientů a má odborné výsledky. Ministerstvo zdravotnictví usilující o zrušení nemocnice odvolalo ředitele, který je zastáncem jejího zachování profesora Miloše Janečka, a jmenovalo nového docenta Petra Svob

S vyhlášením samostatnosti Kosova se otevírá problém hranic na Balkáně. Pokud totiž někdo uzná právo Albánců na odtržení od Srbska, tak samozřejmě je s tím spojeno právo Srbů na odtržení od Kosova, což je proveditelné na severu Kosova, kde srbské osídlení navazuje na vlastní Srbsko. Uznání státu se netýká uznání hranic. Mezinárodní hranice jsou stanoveny mezinárodními dohodami mezi sousedními stát

Způsob volby prezidenta je významný pro vývoj politického systému a vlivu vedení politických stran. I když je politický systém v evropských státech založen na stranickém principu, je rozdílný vliv stranického vedení. Například ve Francii jsou politické strany volným sdružením různých skupin s obdobným světonázorem, ve Velké Británii je stranická disciplína přísnější  a rozhodnutí jsou vytvářena úz

Ivo Mathé v textu Pirát u kormidla brněnské televize? (Brněnský deník Rovnost 26. 1. 2008 s. 25 a 27) kritizuje jmenování ředitele brněnského studia České televize kvůli jeho dřívějšímu zpravodajství. Problémy brněnského studia jsou však spjaty s obrovskou centralizací České televize. Při rozdělování jednotné Československé televize ke konci Československa na sebe tehdejší pražské studio stáhlo ce

Karel Holomek v textu Prezident a mladí soudci (Rovnost 19. 1. 2008 s. 8) kriticky poukázal na nejmenování jednoho justičního čekatele soudcem prezidentem Václavem Klausem. Ovšem prezident nejmenováním některých soudců reagoval na debatu o jejich výběru. Roku 2003 zákon zavedl minimální věk 30 let pro soudce. Parlament tak odmítl dosavadní praxi, kdy nebyli vybíráni soudci, ale justiční čekatelé.

Diskutuje se, zda ministr spravedlnosti jako součást moci výkonné může vstoupit do trestního řízení. I v dělbě státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, platí, že moci se vzájemně ovlivňují. To i v trestním řízení, kde má hlavní slovo soudní moc, ale ne výlučně. Sama ústava řadí státní zastupitelství u nás do výkonné moci, je zvláštní složkou rezortu spravedlnosti. V jiných státech je minist

V diskuzi, zda volit prezidenta veřejně či tajně, je dobré podívat se do historie. Poprvé byl zvolen Tomáš G. Masaryk prezidentem v listopadu 1918 aklamací, což nebyla klasická veřejná volba, ale mohutné výkřiky souhlasu a povstání poslanců v odpověď na jeho navržení. Byla to doba revoluční a stejně poslanci předtím odsouhlasili roztržení svazků s rodem habsbursko-lotrinským. Následující volby Mas

Možnost jednostranného vyhlášení samostatnosti Kosova jeho albánským obyvatelstvem otevřela debatu, zda je tento krok v souladu s mezinárodním právem. Jak tomu bývá v právu téměř vždy, i zde existují protichůdná řešení. Jedno vychází ze zásady, že národ má právo na sebeurčení až k odtržení. Toto bylo použito při vzniku Československa vůči právu Rakousko-Uherska, které odtržení některé části státu

Středoevropský a skandinávský model sociálního státu podporuje střední vrstvy, není pouhým zachráncem nejchudších. Opakem je anglosaský model upřednostňující péči o chudé. Střední vrstvy jsou definovány velmi široce. V meziválečném Československu byl za příslušníka středních vrstev považován ten, kdo měl slušný byt či dům a z jednoho platu uživil rodinu, manželka se starala o domácnost a nebyla vý

V souvislosti s debatou o klimatu se diskutuje, zda prezident může vyjadřovat polemické názory k různým tématům. Naše ústava nedává prezidentovi ani jiným ústavním činitelům bobříka mlčení. Každý veřejný činitel si musí zvážit obsah i formu svých vystoupení a je logické, že dochází k názorovým rozdílům. Stejný názor na určitou věc nemají nejen prezident a všichni členové vlády, ale i předsedové pa

Na příkladu cizince ve straně (Právo 10. 8. 2007, s. 5) se rozvinula debata, zda má být cizinec členem politické strany. Na rozdíl od zájmových spolků, kde je ústavně zaručeno sdružovat se bez ohledu na občanství, je Listinou základních práv a svobod garantováno právo na sdružení v politických stranách občanům. Ale je-li něco ústavně garantováno pro někoho, nelze vyvozovat, že jiný toto právo mít