Rozhovor o právní odpovědnosti za covid a našich korunovačních klenotech ve Vídni
Videorozhovor o Lence Bradáčové, činnosti pro cizí moc a právu na odpor
Kolik stojí Moravec? Česká televize klame a zatlouká
Datum: 20.01.2014 Justiční kabáty ostudy |
| Justiční kabáty ostudy. Revue politika 1/2014, ISSN 1803-8468. Širší verze: Trestní právo 1/2014, ISSN 1211-2860. |
Datum: 19.01.2014 Návrat kulturního dědictví Moravy |
| Církevní restituce jsou šancí pro návrat kulturních hodnot vzniklých na Moravě nebo spojených s moravskými dějinami. Farnost ve Veverské Bítýšce požádala o vydání Madony z Veveří umístněné nyní v pražské Národní galérii a arcibiskupství olomoucké o vydání arcibiskupského zámku v Kroměříži spravovaného Národním památkovým ústavem se sídlem v Praze. Moravské kraje patří ve srovnání s Prahou k chud |
Datum: 05.01.2014 Volební lež |
| V článku NAĎA ADAMÍČKOVÁ, MARIE KÖNIGOVÁ: Miliardy církvím rozdělily levici (Právo 3. 1. 2014 s. 1-2) autorky píší o rozkolu mezi sociální demokracií a komunisty ve věci církevních restitucí. Uvádí: „Komunisté se pustili do soc. dem. za to, že couvá ze svých předvolebních slibů, na které nalákali voliče, že totiž všemi silami zabrání výplatě miliard církvím.“. Sociálně demokratická ideologie, kter |
Datum: 05.01.2014 V Německu prezident neplatil |
| Václav Žák v textu V Německu by prezident platil (Právo 3. 1. 2014 s. 6) uvádí s odkazem na jednoho německého soudce, že kdyby v Německu prezident nejmenoval navrženého kandidáta do funkce, pak by musel platit platovou ztrátu, kterou kandidát utrpěl. Pravda je jiná. V roce 1953 německý spolkový prezident Theodor Heuss nechtěl jmenovat ministrem spravedlnosti Thomase Dehlera, který byl ministrem sp |
Datum: 25.11.2013 Majetková práva nelze referendem rušit |
| Bohuslav Sobotka v rozhovoru (Právo 23. 11. 2013 s. 7) k církevním restitucím uvedl: „Pokud bude přijat zákon o obecném referendu, o který ČSSD bude usilovat, tak je otázka, jestli takové referendum nevyvolají sami občané. To by církve měly vnímat a respektovat stanoviska těch, kteří se na restituce dívají kriticky.“ Oním referendem je referendum, které by zrušilo či omezilo restituce církví, kter |
Datum: 14.11.2013 Změna církevních restitucí může ohrozit majetek obcí i důvěru v právo |
| Bohuslav Sobotka proklamuje snahu o změnu církevních restitucí. Nicméně Sobotka před volbami ani těsně po volbách nepředstavil, jak si změnu církevních restitucí představuje. Pokud půjde o snahu nové vlády jednat s církvemi o nové dohodě, je to možné. Jednat může kdokoliv o čemkoliv. Právně závazným výsledkem však musí být smlouva odsouhlasená oběma stranami, tedy i církvemi. Pokud by však proti v |
Datum: 01.11.2013 Nejvyšší soud opět ochránil právo |
| Usnesení Nejvyššího soudu z 31. 10. 2013, které potvrdilo dřívější názor Nejvyššího soudu z 16. 7. 2013, stvrdilo, že i v protikorupční kampani je nutné dodržovat právo. Soud musí být závislý na právu a nezávislý na médiích. Nejvyšší soud dokázal, že to jde. Jde o nejstatečnější rozhodnutí justice po listopadu 1989. Na projevy poslance v Poslanecké sněmovně, kterými Tluchoř, Šnajdr a Fuksa byli |
Datum: 09.10.2013 Protikorupční kampaň v kauze exposlanců a právo |
| Protikorupční kampaň v kauze exposlanců a právo. Revue politika 10/2013, ISSN 1803-8468. Upravená verze pod názvem Právo a protikorupční kampaň v kauze exposlanců. Trestní právo 9-10/2013, ISSN 1211-2860, s. 3-8. |
Datum: 13.09.2013 Pokus o tunelování Ústavy |
| Senát schválil 13. 9. 2013 návrh Elišky Wagnerové a Miroslava Antla na změnu trestního řádu. Návrh reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které konstatovalo protiprávnost trestního stíhání bývalých poslanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy. Podstatou návrhu je omezení ústavního institutu imunity pro poslance a senátory s tím, že ji nově definuje obyčejný zákon. Problém je to, zda obyčejný zákon může bez |
Datum: 12.09.2013 Platy politiků |
| Rokem 2015 končí od roku 2007 platné zmrazení platové základy poslanců, senátorů, členů vlády, Parlamentu a některých dalších osob placených státem, kteří mají plat snížen až do roku 2014. Tuto skupinu původně tvořilo asi 4 800 osob. Z 90% to byli státní zástupci a soudci, politiků byla malá část. Ovšem z rozhodnutí Ústavního soudu se zmrazení platu zrušilo pro soudce a státní zástupce a nyní se t |
Datum: 06.09.2013 Církevní restituce a volební kampaň |
| Ve volební kampani se objevilo téma církevních restitucí a část politiků vyrukovala s nápadem na jejich omezení. Je však nutné oddělit právní a politické kroky. Politickým cílem je získat rétorikou o omezení církevních restitucí hlasy. Ale ve volební kampani se nemá lhát. Slibovat lze jen, co je právně možné a nereálnost určitých slibů je správné odhalit. Neb jak pravil Aristoteles: „Je mi přítele |
Datum: 02.08.2013 Předvídatelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci exposlanců a obnova demokracie |
| Od počátku trestního stíhání exposlanců Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy bylo jasné, že je protiústavní. V usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci z 13. 6. 2013 o zahájení trestního stíhání je totiž jejich rezignace na mandát 7. 11. 2012 uvedena jako součást skutku, pro který se vede trestní stíhání. Přitom rezignace byla provedena ústním projevem poslanců v Poslanecké sněm |
Datum: 02.08.2013 Prezident a ústavní zvyklosti |
| Prezident Miloš Zeman o ústavních zvyklostech prohlásil: „…pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě. Jsou to jenom zvyklosti. Prezident, byť přímo zvolený, nemůže měnit ústavu, ale má samozřejmě svaté právo měnit zvyklosti, které nejsou zakotveny v ústavě.“ (Právo, 11. 7. 2013 s. 4). Ústavní zvykl |
Datum: 19.07.2013 Nejvyšší soud – ochránce práva |
| Usnesení Nejvyššího soudu z 16. 7. 2013, kterým rozhodl o nestíhatelnosti bývalých poslanců za vzdání se mandátu, je statečné a správné rozhodnutí. Soud dal přednost právu před novinářskou chválou. A to je dobře. Vysloužil si za to útoky pod lživým heslem, že celá právnická obec či alespoň obec ústavních právníků s rozhodnutím Nejvyššího soudu nesouhlasí. Skutečnost ukázala, že je i právníky podpo |
Datum: 18.06.2013 Změna státního režimu? |
| Demokratický režim je založen na tom, že moc především vykonávají zvolení. Demokracie má řadu negativ a lze si představit její změnu. V současnosti se v době, která ke změně svádí, nalézáme. Přitom je možno vysledovat společné znaky s dobou krize demokracie ve 20. a 30. letech 20. století v Evropě, kdy demokratické vlády byly mnohde nahrazeny vládami nedemokratickými. V reakci na nedostatky demokr |