Organizovaná zločinecká skupina je měkká kategorie trestního práva, kdy ji státní zastupitelství využívá k zvyšování horní hranice trestu odnětí svobody například pro účely podpoření důvodnosti útěkové vazby. K nevazebním trestným činům je doplněno stíhání za zločin účasti na organizované zločinecké skupině. Tím je vůči obviněnému umožněno uvalení vazby pro stejné jednání s tím, že kdyby nebylo pá

Únorová vládní krize začala 20. 2. 1948 demisí 12 členů vlády za Československou stranu národně socialistickou (4 členové vlády), Československou stranu lidovou (4 členové vlády) a slovenskou Demokratickou stranu (4 členové vlády). Vláda měla 26 členů. Občas je uváděno, že předseda vlády Klement Gottwald mohl navrhnout doplnění vlády, protože nerezignovala nadpoloviční většina ministrů. Ovšem 25.

Rozhořela se debata, zda může být obviněný ve vládě. Odpověď je ano. Právní řád nestanoví, že obviněný člověk nesmí vykonávat ústavní funkci.

I politický přístup z jiných důvodů dochází ke stejné odpovědi. Vláda je tvořena na základě voleb do Poslanecké sněmovny rozhodnutím prezidenta republiky, což jsou volené orgány. Legitimita vlády je demokratická.

Trestní stíhání je výsledkem moci policie a

Politické strany přesvědčují voliče i svou důvěryhodností. Znakem důvěryhodnosti je dodržování vlastních stanov. Stanovy jsou pro stranu významné jako ústava pro stát. Ovšem vedení sociální demokracie nedodržovalo vlastní stanovy v Praze. Snahou bylo učinit pražskou sociální demokracii stranicky mocnější.

Stanovy sociální demokracie vytváří okresní a obvodní organizace podle zákona o územním čle

Spolupracující obviněný je institut umožňující rozkrýt trestnou činnost zevnitř pachatelů. Avšak stát obchoduje se zločinem a zločinci. Spolupracující obviněný objasní svou trestnou činnost i činnost spolupachatelů z organizované skupiny. Za to mu stát zaplatí upuštěním od potrestání nebo snížením trestu. Podstatou akceptovatelnosti tohoto obchodu ze strany státu je, že spolupracující obviněný vyp

Český rozhlas vysílal komentář Útoky na justici jsou útokem na demokracii (Český rozhlas Plus 5. 2. 2018). Text vychází z názoru, že justice je nekritizovatelná. Ale každá část výkonu státní moci podléhá v demokracii veřejné kritice. Cenzura je u nás ústavně zakázána. Nelze cenzurovat kritiku špatného výkonu státní moci, včetně soudní moci. Máme svobodu slova.

Český rozhlas Plus v komentáři šířil n

V lednu 2018 předseda vlády Andrej Babiš pronesl slova o možnosti manipulace trestního řízení u nás, když si lze objednat trestní stíhání a dostat někoho do vězení. Obdobně vyjádřil obavu z manipulace s trestním stíháním na případu předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové prezident republiky Miloš Zeman.

Za současného vedení státního zastupitelství dochází ze strany některých s

Zásadní změnou azylové politiky Evropské unie pod názvem Dublin IV je přerozdělovací mechanismus žadatelů o azyl, kdy Evropská unie určí způsob nuceného přijetí žadatelů o azyl pro členské státy ze států, které jsou zatíženy uprchlickou vlnou. Z pohledu našeho státu je to zhoršení, neboť nemá vnější hranici Evropské unie. Dosud platilo, že žádost o azyl řešil s určitými výjimkami stát, kam žadatel

Prezidentské volby poutají největší zájem voličů. Voliči účastí potvrzují vnímání výsadního postavení hlavy státu v politickém systému. Voliči využívají práva volit v těchto volbách, tím oceňují změnu na přímou volbu a přikládají volbě důležitost. Jsou-li volby svátkem demokracie, jsou prezidentské volby z pohledu voličů tím největším svátkem demokracie.

Významu prezidentských voleb podle účasti

Lidovecký europoslanec Pavel Svoboda v článku Jak prezident prášil: ústavní zákon nepřebijí směrnici o zbraních (Aktuálně.cz 24. 1. 2018) kritizoval Miloše Zemana, který jako hlava státu hájí ústavu před evropskými směrnicemi. Svobodův postoj vychází z nadřazenosti evropského práva nad právem členského státu Evropské unie, což je dáno jen judikaturou Evropského soudního dvora, který jako evropský

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) v rozhovoru: Zeman vykládal Ústavu účelově, budu volit Drahoše (Právo 20. 1. 2018) vyjádřil svou preferenci v prezidentské volbě. Lze k tomu dodat, že Miloš Zeman získal v lednu 2018 v Pardubickém kraji v prvním kole prezidentské volby 39% hlasů. ČSSD jako výsledek vedení Bohuslava Sobotky ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 získala 7% hlasů. V

Vítězství Miloše Zemana v prvním kole prezidentských voleb 12.-13. 1. 2018, kdy získal 38% hlasů je nadějí pro sociální demokracii. Jsou to totiž voliči, které může sociální demokracie oslovit, pokud se vrátí k tématům, jež měla v 90. letech 20. století, kdy ji vedl Miloš Zeman. Odklon od Zemanovy politiky a jeho osobnosti dovedl sociální demokracii k 7% volebnímu debaklu.

Zemanův zisk v prvním k

Ruská hrozba je pro některé zdůvodněním jakýchkoli problémů. Dřív za neúspěchy mohli židé, nyní je to Putin. V době komunismu někteří lidé nadávali na komunisty, když se klepli kladívkem do prstu. Komunisté byli odpovědni za mnohé, ale ne za osobní nešikovnost.

Ruskou hrozbu necítím. Útok přichází od sousedů. Žijeme v době, kdy nám útok od souseda nehrozí. Ruská hrozba je nástrojem politiky těch, k