Předpoklad neviny a důkazy viny

Ústavní soud 19. 7. 2016 vyhověl ústavní stížnosti Vlastimila Matuly, který jako soudce Okresního soudu v Kladně byl 2010 na stáži na Ministerstvu spravedlnosti, kde zpracoval poklady k podání stížností pro porušení zákona. Právo podání stížnosti proti porušení zákona v trestních věcech přísluší ministrovi spravedlnosti a rozhoduje o ní Nejvyšší soud. V případě jedné stížnosti, kdy Vlastimil Matula připravil podklady dle pokynu nadřízených, byl odsouzen obecnými soudy za údajné nadržování pachateli trestního činu. Odsouzení postihlo jen referenta Vlastimila Matulu a jeho ředitele odboru. Ani jeden nerozhodoval. O podání stížnosti rozhoduje ministr spravedlnosti. Předtím je návrh posouzen příslušným náměstkem ministra.

Obecné soudy odsoudily člověka bez důkazu viny. Pouze na základě subjektivního přesvědčení soudců, že se tak stalo. Křesťansko-židovská právní kultura je však postavena na předpokladu (presumpci) neviny. Tedy, že se na každého hledí jako na nevinného, pokud není odsouzen na základě důkazů tak, že nejsou o jeho vině důvodné pochybnosti. V starozákonní knize Genesis je rozmluva Hospodina s Abrahámem. Hospodin chce vyhladit Sodomu a Gomoru, avšak Abrahám jej prosí, aby tak nečinil, pokud najde i malé množství spravedlivých. Abrahám dostane příslib, že Hospodin nevyhladí hříšná města, najde-li 10 spravedlivých. Těch 10 se nakonec nenašlo, našel se jen Lot. Jeho rodina byla ušetřena. Biblický příběh můžeme přetavit do platné zásady trestního práva. I kdyby sto vinných mělo být nepostiženo, je lépe smířit se s takovou možností, než nespravedlivě odsoudit nevinného. Odsouzení nevinného je křivda nesmírná. Vina musí být prokázána ověřitelnými důkazy a v pochybnostech je třeba rozhodnout ve prospěch obviněného.

Kdyby Vlastimil Matula dané jednání učinil jako soudce v soudní síni, samotní soudci by byli proti jeho kriminalizaci s tvrzením, že soudce má právo na právní názor. Pokud tak však učinil jako ministerský referent, byl odsouzen bez ověřitelných důkazů. Právo je o obecných pravidlech. Musí být stejné vůči soudcům i ministerských úředníkům.

Ústavní soud připomněl, že přidělování soudců k Ministerstvu spravedlnosti je neústavní, což Ústavní soud konstatoval v letech 2002 a 2010. Místopředsedou vlád pro legislativu, na jejichž návrh byla daná věc uzákoněna v letech 2002 a 2003, byl dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Přičemž při druhém zavedení této možnosti v roce 2003, šlo o nerespektování předchozího rozhodnutí Ústavního soudu. Dlouho byl takto neústavně přidělen k Ministerstvu spravedlnosti v letech 1998-2002 současný předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který působil jako náměstek ministra spravedlnosti.