Datum: 29.11.2022

Zhasl pandemický zákon

Dne 30. 11. 2022 skončila platnost pandemického zákona bez většího zájmu. Užijeme-li loveckou terminologii, zhasl v temnotě křoví, aniž by to někoho, včetně lovců, zajímalo.

Strašení covidem už nefunguje

Zákon umožňoval rozsáhlé zásahy do práv lidí. Původně měl skončit v únoru 2022, ale Fialova vláda prosadila jeho prodloužení do konce listopadu 2022 proti vůli Senátu a za porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Ukázalo se, že poslanci SPD a ANO i někteří senátoři vládních stran Fialovy vlády (Zdeněk Hraba) měli pravdu, když prodloužení vnímali jako zbytečné.

Po dvou letech obrovského mrhání prostředky jsme přistoupili na to, co někteří lékaři, právníci i politici říkali od začátku – chovejme se ke covidu jako k jinému virovému onemocnění. Nepanikařme, ale lečme jeho těžký průběh a chraňme rizikové skupiny, obdobně jako u jiných virových onemocnění. Covid není mor.

Pařížský katolický arcibiskup a lékař Michel Aupetit dlouhodobě zdůrazňoval, že nepotřebujeme strach, ale obyčejnou opatrnost a rozum. Arcibiskup má za sebou 20 let lékařské praxe a v době koronaviru pracoval jako dobrovolník v nemocnici, když byla o lékaře nouze. V hodnocení kovididistických opatření připomínal, že je třeba zachovávat střízlivý pohled a proporce. Připomínal, že daleko více lidí umírá na infarkt a rakovinu s tím, že kdyby nás každý den v tisku informovali, kolik lidí umírá na rakovinu, byli bychom vystrašeni daleko víc. Mimo jiné řekl pro vatikánský rozhlas: „Opatrnost ovšem neznamená teror nebo atmosféru násilí. Vidím, že ti, kdo dokonale nesplňují stále se měnící zásady chování, jsou vystavení agresi, dokonce i fyzické, zachází se s nimi takřka jako s vrahy…. Nejvíce ze všeho nám v tom schází zdravý rozum.“[1]. V následném rozhovoru uvedl: „Dosud jsme reagovali tak, že jsme se všemi dostupnými prostředky bránili před smrtí. Ve skutečnosti jsme se ale chránili před životem. Měli bychom se dotazovat, zda smrt nezjevuje život? Když přemýšlíme o dnešním lékařství, je zřejmé, že dosud užívaný jazyk nebyl přiměřený. Mluvilo se o tom, že zachraňujeme život, ale ve skutečnosti jsme se zachraňovali před smrtí.“ [2]

Švédská nebo čínská cesta

Od počátku covidu reagovaly státy různě. Nejrozumnější řešení představovala švédská cesta bez zavření ekonomiky, zbytečných zákazů a omezení s tím, že lidská populace projde nákazou, která u většiny krátkodobě vyvolá lehké až středně vážné onemocnění, u některých se neprojeví příznaky žádné a jen malá část populace bude postižena vážně, především v souvislosti s jinými onemocněními. Čas dal Švédsku za pravdu. Evropa již covidem nežije, má jiné významnější problémy. Švédsko mělo i méně úmrtí na covid, než státy, které měly podstatně represivnější opatření. Autor švédské cesty by měl dostat Nobelovu cenu za lékařství, a kdyby byla cena za rozum v politice, tak i tuto.

Čínská cesta se nazývá cestou nulové tolerance covidu. Nepřekvapuje, že je v komunistické Číně, protože popírá tisíciletý vývoj přizpůsobení člověka, ale totalitárně, pansky namyšleně chce poroučet větru, dešti a nyní i viru. Výsledkem je katastrofa – neustálá omezení lidí, obrovské hospodářské škody a virus stejně nezkrotili, protože hold nečte oběžníky čínského komunistického vedení a nechce poslouchat. Švédska a čínská cesta dokazují, že politika svobody má lepší výsledy v boji proti pandemii než totalita.

Evropské státy se nacházely většinou někde mezi švédským a čínským řešením. My bohužel jsme měli čínské cestě poplatná rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví či vlády. Za příklad idiocie v politice již navždy bude sloužit to, jak policie obcházela nudapláž a chtěla, aby si slunící naháči nasadili roušku. Byly doby, kdy Ministerstvo zdravotnictví chtělo, aby člověk měl roušku, byť šel sám po lese, kdy manželé museli mít roušku, když jeli spolu v autě, ale v posteli ne. Kdy byl noční zákaz vycházení, jako by v noci byl covid aktivnější. Kdy byly zavřeny večerky, jako by nákup v 11 hodin v noci více přispíval k šíření viru než nákup v 11 hodin dopoledne. Ministerstvo zdravotnictví a jeho tzv. odborníci se zdiskreditovali. Děkuji lidem, kteří se těmto debilitám moci politické i odborné postavili, jako byl prof. Jiří Beran či bývalý prezident Václav Klaus, kterému Ministerstvo zdravotnictví uložilo pokutu za to, že promluvil na státní svátek 28. října 2020 před Obecním domem v Praze venku bez roušky, když ji nemuseli mít ani moderátoři v televizním studiu. Pokutu jako nezákonnou zrušil soud, ale kolik takto uložilo Ministerstvo zdravotnictví nezákonných pokut? V Číně by mu to prošlo, ale má to projít ministerstvu, jeho ministrům a úředníkům beztrestně i u nás?

Kovidismus jako obrovská rozkrádačka

Nedůvodná a v čínském stylu laděná kovidistická opatření naší vlády vedla k rozvratu veřejných financí, velké inflaci a rozkladu úspor střední třídy. Pro některé však byly státem vynucované roušky, testy a vakcíny zdrojem obrovského kšeftu. Za příklad krádeže státních peněz organizované zločineckým spolčením za účasti členů a úředníků Evropské komise považuji miliardové nákupy covidových vakcín, které nikdo nepotřebuje a jsou nyní likvidovány.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly zlikvidovány vakcíny již nejméně za 14 miliard korun. Když jsem podal trestní oznámení na Vrchní státní zastupitelství v Praze, bylo mi sděleno, že Národní centrála proti organizovanému zločinu se věcí zabývala. Smlouvy na nákup nepotřebných vakcín, které musí platit členské státy, podepsala  za Evropskou komisi Stella Kyriakidesová - komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. S tímto obrovským mrháním peněz vyslovila souhlas Babišova vláda 17. 8. 2020 za ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Přitom jde o množství takové, že bylo od počátku zřejmé, že nebude využito, protože každý náš občan by se mohl naočkovat několikanásobně, když značná část občanů se nechtěla očkovat vůbec. Policie však případ uložila k ledu a v šetření nepokračuje. Prostě krade-li se s požehnáním Evropské komise, trestán nikdo nebude.

Myslím si, že zbytečné objednávky covidových vakcín v celé Evropě za stovky miliard byly spojeny s úplatky. Když ze stovek miliard dáte jen 10 % na úplatky v Bruselu a pro silné mediální hráče, jde o obrovské sumy. Pak chápu mediální umlčování odborníků typu Jiřího Berana, dehonestaci švédské cesty a vytváření atmosféry strachu pro zavádění nedůvodných opatření v čínském vzoru.

Rána Ministerstva zdravotnictví tradičnímu očkování

Do tohoto útoku na státní peníze se dále zapojilo Ministerstvo zdravotnictví a média klamavou reklamní kampaní na covidové vakcíny placenou ze státních peněz pod heslem Tečka za covidem. Od počátku bylo i z informací výrobců zřejmé, že o žádnou tečku nejde a účinnost ochrany vakcín před nakažením je nedostatečná a ochrana před onemocněním je jen v řádu několika měsíců.

Výsledkem kampaně je, že lidé přestávají věřit informacím ministerstva o covidovém očkování, ale i o jiných očkováních. Jde o tragický výsledek politiky a lží ministerstva a na nich napojených tzv. odborníků. Uměle rozdělovali lidi na vaxery a antivaxsery. Přitom většina lidí odmítající covidové očkování je plně očkována u nás povinným tradičním očkováním. Neodmítají očkování obecně. Věřili tradičnímu a osvědčenému trvale či dlouhodobě působícímu očkování zavedenému již v době Československa. Odmítli jen krátkodobě působící covidové očkování, které nebylo obecně povinné. Nechtěli se svým tělem na krádeži státních peněz podílet.

Klamavá reklama na covidové očkování zhasla stejně jako pandemický zákon, ale těžkou ránu zasadila důvěře v očkování obecně. A to je jeden z největších zločinů politiky Ministerstva zdravotnictví za Adama Vojtěcha.

Trapnost vyznavačů kovidismu

Když už byla zřejmá nesmyslnost prodloužení pandemického zákona i obrovská rozkrádačka státních peněz nedůvodným nákupem nevyužitelných covidových vakcín, došli někteří zastánci kovidismu s tvrzením, že kdo odmítl covidové očkování, které nebrání přenosu a před onemocněním chrání omezeně na několik málo měsíců, je příznivcem Putina. Něco v tom smyslu vypustil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z Brna. Tož nejsou všichni Brňáci kabrňáci.

Podíváme-li se na některé státy, zjistíme, že spojenec Ruska Bělorusko mělo politiku totožnou se švédskou cestou. Samotné Rusko mělo podstatně přísnější covidová opatření, ovšem bez lepších výsledků ve srovnání se Švédskem či Běloruskem. Navíc Rusko je federální země, takže někde byla opatření přísnější (Moskva) než v jiných částech Ruska. Plně se však zapojilo do propagace covidového očkování. Tedy dva spojenci měli jinou covidovou politiku. A označí snad Válek Švédsko, které chce vstoupit do NATO, za putinovský stát?

Novinář Tomáš Etzler zaměřený proti čínské vládě kritizoval lidi, kteří se nenechali očkovat, ale přitom mu v očkování nijak nebránili. Jeho slova hodnotím tak, že fakticky propagoval to, co prosazuje čínská komunistická vláda. Tož to jsou paradoxy.

Závěr

Protože rozkrádání peněz za kovidismu zůstalo bez trestu, bude se opakovat. Zas bude nějaká nová chřipka, ale to už nepotečou miliardy, ale biliony. Náš stát je špatně spravován. Nechudneme proto, že by bylo méně zdrojů, ale kvůli nesprávným politickým rozhodnutím.


[1] Rozhovor arcibiskupa Michela Aupetita pro Vatikánský rozhlas 22. 10. 2020, www.vaticannews.va/cs.html. Arcibiskup M. Aupetit: Pandemie si žádá ohleduplnost, nikoliv teror, Světlo 45/2020, s. 12.

[2] Rozhovor arcibiskupa Michela Aupetita pro Vatikánský rozhlas 17. 11. 2020, www.vaticannews.va/cs.html. Vytěsnili jsme tělesné umírání i věčný život, říká pařížský arcibiskup, Světlo 50/2020, s. 11.

[ zpět ]