Změna státního režimu?

Demokratický režim je založen na tom, že moc především vykonávají zvolení. Demokracie má řadu negativ a lze si představit její změnu. V současnosti se v době, která ke změně svádí, nalézáme. Přitom je možno vysledovat společné znaky s dobou krize demokracie ve 20. a 30. letech 20. století v Evropě, kdy demokratické vlády byly mnohde nahrazeny vládami nedemokratickými. V reakci na nedostatky demokratické vlády je občas voláno po tom, že moc má odejít od volených a dát se jmenovaným. Ale jen se ztratí výhoda, že volené politiky občané příště zvolit nemusí, ale na jmenované funkcionáře přímý vliv nemají.

Posílením jmenovaných se charakter moci nezmění. Jen ji budou držet jiní lidé. Hledání spásy v útěku od volených politiků a příklonu k mocenským a nevoleným složkám státního mechanismu jako je policie a státní zastupitelství je možné, ale jde o oslabování demokracie. Volání po nezávislé policii fakticky znamená volání po policejním státě. Za nezávislostí totiž může být i nezávislost na právu a odpovědnosti. Naopak v právním státě všechny složky státu, včetně státního zastupitelství a policie, musí být podřízeny právu a kontrolním mechanismům. Ne náhodou je v kolébce moderní demokracie v USA značná část prokurátorů a policejních šéfů volena lidem.

Po druhé světové válce se jako jedna z nutností fungování demokracie stanovila kontrola ozbrojených složek a jejich podřízení demokraticky ustaveným představitelům. V řadě latinskoamerických států vládly ozbrojené složky, kde měla střídavý větší vliv armáda a policie. Aby se zabránilo nástupu autoritativní vlády nekontrolovaných ozbrojených složek, byla zavedena jejich kontrola ze strany demokraticky zvolených politiků. Volá-li někdo po nezávislé policii na politicích, volá po oslabení demokracie ve prospěch nevolených struktur. To platí i o státním zastupitelství, které má podle nového návrhu zákona mít blíže svou organizací k policii a nemá podléhat jinak obvyklé odpovědnosti za škodu způsobené při výkonu veřejné moci. Již dnes platí, že pokud státní zástupce učiní protizákonné jednání, odpovídá za škodu Ministerstvo spravedlnosti. To se dokonce musí případně omlouvat za nezákonné jednání státních zástupců. Přitom nemá reálné kontrolní mechanismy k zabránění protizákonného postupu státního zastupitelství. Má-li se posilovat moc státního zastupitelství, logické by bylo zavést jeho přímou odpovědnost za jeho nezákonné jednání. Dávat někomu pravomoci bez odpovědnosti je v rozporu s právním státem, kde má být držitel moci za nakládání s mocí odpovědný.

Je možné opustit demokracii a předat moc jiným, nevoleným. Ti, kteří to chtějí, by si však měli uvědomit, že lidé jsou stejní všude - různě dobří a různě špatní. Myslet si, že stát spasí nějaká mocenská skupina, byť to bude skupina profesní – ať policie či někdo jiný, je mylná iluze.