Walderode neruší Benešovy dekrety

Právo zveřejnilo pod titulkem Rod Walderode prolomil Benešovy dekrety (2. 9. 2008, s. 1) zprávu o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež dědicům po Karlu des Fours Walderode potvrdilo vlastnictví lesa. Ale toto rozhodnutí je stvrzením platnosti Benešových dekretů. Právní řád u nás i na Slovensku je založen na existenci dekretů, které opravňují majetkové přesuny v roce 1945. Ovšem dekrety platí jako celek. Nelze tvrdit, že něco platí, protože je to výhodné, a něco ne, protože se to nehodí. Samy dekrety vyjímaly ze ztráty občanství i majetku Němce a Maďary, kteří zachovali věrnost Československu. Ovšem v revoluční poválečné době bylo prosazování práva nelehké a docházelo k zneužití dekretů. Němci i Maďaři mohli požádat o rozhodnutí, že byli za války věrni Československu. Bohužel zatímco zabavení majetku probíhalo rychle, ověřování věrnosti bylo pomalé. Často nebylo ukončeno a po únoru 1948 ztrácelo smysl, neboť majetek byl zabaven všem - Němcům, Moravanům, Slezanům i Čechům. Obnovením respektu k vlastnictví po roce 1989 má dřívější nedodržení dekretů významný právní dopad. Pokud přihlédneme k tomu, že Walderodovi bylo československé občanství po válce potvrzeno a Nejvyšší soud vyšel z toho, že za války projevoval činnost ve prospěch Československa, pak nejde o porušení dekretů, ale o jejich správnou aplikaci. Obdobně nedávno soud potvrdil, že Ministerstvo financí musí rozhodnout o nároku rodiny Baťů za znárodněný majetek, neboť znárodnění majetku bylo jiné vůči majetku nepřátelskému, který byl znárodněn bez náhrady, a jiné vůči majetku československých podnikatelů. Ten byl znárodněn za náhradu. Pokud majitel náhradu nedostal, protože o ni naše orgány nerozhodly, má nárok, aby o ni bylo jednáno nyní. Též Ministerstvu vnitra Ústavní soud nařídil, aby po 60 letech rozhodlo o žádosti, zda někomu bylo po válce zachováno československé občanství dle Benešových dekretů, jestliže žádost tehdejší orgány nevyřídily.